Pohanka jako biosubstrát do bioplynových stanic

Základní údaje

Termín výsevu: polovina května nebo až po sklizní obilovin na GPS, lze vysévat až do poloviny července

Výsevek: 200 klíčících semen/m2, 50-70 kg/ha

Způsob výsevu: secí stroj do řádků jako obiloviny

Odrůdy: Panda, Kora

Chemická ochrana: není potřeba, protože pohanka je vysoce konkurenční v porostu

Hnojení: 40-80 kg N/ha

Sklizeň: září až konec října, řezačkou, obsah sušiny kolem 28%. Výnos se pohybuje od 4,5 do 6,5 t sušiny z hektaru

Výtěžnost metanu: 240-280 l na kilogram organické sušiny

Zvláštnost: dlouhou dobu kvete, pastva pro včely, dodatečná produkce medu, nenáročná plodina

Všeobecně: 

pohanka je jednoletá plodina vysoká až 1,5 m, opylení probíhá pomocí hmyzu. Pochází z Asie a nejvíce je pěstovaná v Rusku, Číně a na Ukrajině.

Pěstuje se pro získávání semen, nebo jako meziplodina pro zelené hnojení, kdy se vysévá v polovině července, případně až v srpnu. Jako meziplodina má nesčetné výhody – potlačuje plevele, chrání půdu před erozí, zabraňuje vyplavování živin a zachovává půdní úrodnost. Vzhledem k dlouhé době kvetení je významným zdrojem nektaru pro včely. Během krátké doby – 100 dní dosahuje obsahu sušiny 28% a je schopná silážování.

Nároky na stanoviště

Pohanka není náročná na stanoviště a nevadí jí ani půdy chudé na živiny. Lze ji pěstovat v horských oblastech, na písčitých půdách nebo na rašeliništích. Obecně je vhodná pro lehké půdy. Je třeba se vyhnout zamokřeným a zhutněným půdám.

Pohance nevadí kyselé půdy, ale nejraději má neutrální. Klimaticky má ráda teplo a sucho pro zdárný růst a zrání. Plodina je citlivá na časné a pozdní mrazy což je v našich podmínkách polovina května a vyžaduje včasnou sklizeň na podzim.

Zpracování půdy a příprava k setí

Nejlepší je orba a nebo prokypření po předchozí plodině, aby půda byla kyprá a zabránilo se utužení. Pohanka je citlivá na vysychání po zásevu, proto je dobré ji po výsevu zaválet.

Výsev

Pohanka je citlivá na mráz, proto je nejvýhodnější provádět výsev v polovině května, pokud teplota půdy dosáhne alespoň 10°C, výjimka je pohanka tatarská, která snáší mrazy do -2 °C.

Pro účely pěstování na substrát pro BPS se doporučuje vysévat od konce května do poloviny července. Seje se do hloubky 2-4 cm, do řádků 14 cm. Výsevek je při pěstování na semeno 20 kg/ha, pro zelené hnojení 60-80 kg/ha a pro užití v BPS 40-60 kg/ha (150-250 klíčivých zrn na m2).

Výběr odrůd

V odrůdové knize není pohanka zařazena. Mezi nejznámější odrůdy patří Kora nebo Panda.

Zařazení v osevním postupu

Pohanka není spřízněna s obvyklými zemědělskými plodinami a nemá specifické nároky na předplodinu. Výhodné je zařazení po obilovinách nebo bramborách. Pohanka má sama vysokou předplodinovou hodnotu z důvodu potlačování růstu plevelů a zlepšování půdní struktury. Podobně jako ředkev se může použít v boji proti háďátkům, zvláště pak proti háďátku řepnému. Za zmínku stojí, že zralá semena mohou přezimovat a objevit se v následující plodině, což může být nežádoucí.

Hnojení

Cílem pěstování pohanky pro substrát BPS je dosažení vysokého výnosu hmoty v krátkém čase při obsahu sušiny 28-32%.

Zvýšená dávka dusíku by zpozdila zrání a způsobila poléhání, proto je doporučeno hnojení max. 80 kg N/ha. Při použití celých rostlin je z půdy spotřebováno 25 kg P a 80 kg K. Zda je možné používat hnůj nebo kejdu ke hnojení nebylo dosud zkoumáno, ale v zásadě platí, že při pomalém uvolňování dusíku by nemuselo dojít k optimální sušině při dozrávání.

Sklizeň a její načasování

Sklizeň je závislá na termínu výsevu po dosažení sušiny min 28% a zpravidla se uskutečňuje 90-110 dní po výsevu. Většinou se provádí řezačkami s bočními noži, které zabraňují bočnímu navinování rostlin.

Výnosy, kvalita, výtěžnost metanu

Při pohledu na vývoj výnosů sušiny a jejího obsahu v průběhu tří let (viz. Obrázek), bylo dosaženo průměrného výnosu 5,5 tuny sušiny z ha. V roce 2011 bylo dosaženo nejvyššího výnosu 6,2 tuny, následuje rok 2012 s výnosem 5,2 t sušiny a rok 2013 s 5 tunami z hektaru. Obecně platí, že výnosy jsou homogenní a jsou minimálně ovlivněny ročníkem. Zvláště v letech 2012 a 2013 jsou malé rozdíly. Nižší obsah sušiny v roce 2011 byl ovlivněn dobrými růstovými podmínkami a pomalým dozráváním. V letech 2012 a 2013 dosahoval obsah sušiny hodnot min. 28%. Na obrázku si lze povšimnout srovnání s referenčními kulturami jako je jílek jednoletý a ozimé žito, kde výsledky nespadají do spektra dosahovaných pohankou.

 

Obrázek 1 : Výnosy suché hmoty a obsah sušiny pohanky ve vztahu k referenčním plodinám, termínu výsevu v letech 2011-2013 na stanovišti ve Štraubingu.

Vedle výnosů sušiny je podstatná kvalita pro zpravování v BPS a to je produkce metanu, která se pohybovala od 220 l/kg do 260 l /kg organické sušiny. V přepočtu lze dosáhnout produkce 1200 l z hektaru.

Zařazení pohanky do osevního postupu

Pohanka se hodí jako biosubstrát do bioplynových stanic. Vzhledem ke krátké vegetační době  ji lze variabilně zařadit do osevních postupů, jako např. druhou plodinu po GPS obilovinách, ozimém ječmeni nebo žitu. Výsev je možný až do poloviny července. Při pozdním výsevu však produkce hmoty klesne až na 4 t S / ha a dozrávání nezaručí silážovací schopnost, ale lze ji uplatnit jako zelené hnojení.

Další informace najdete v Katalogu osiv AGROKOP HB – jaro 2017 nebo u našich obchodních zástupců.

Ing. Dušan Kyselý, AGROKOP HB s.r.o.

Zdroj: Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft